|
|
Sauroleishmania-sand fly interactions
Tichá, Lucie ; Volf, Petr (vedoucí práce) ; Berriatua Fernández de Larea, Eduardo (oponent) ; Shaw, Jeffrey Jon (oponent)
Sauroleishmanie jsou méně zkoumanou skupinou parazitů, kteří náleží do rodu Leishmania (Kinetoplastida: Trypanosomatidae). Jejich životní cyklus zahrnuje plazí hostitele a flebotomy (Diptera: Psychodidae). Sauroleishmanie nejsou patogenní pro člověka, a tak je o jejich vývoji ve flebotomech a gekonech známo velmi málo. Hlavním cílem této práce tedy bylo otestovat vnímavost různých druhů flebotomů k sauroleishmaniové infekci a popsat vývoj těchto parazitů ve střevě přenašeče; menší část pak byla věnována výzkumu infekcí v plazech. Nejprve jsme se zabývali vývojem Leishmania (Sauroleishmania) tarentolae ve třech druzích flebotomů rodu Phlebotomus. Flebotomové byli infikováni kulturou promastigotů sáním přes membránu a jejich střeva byla vyšetřována v různých časových intervalech po infekci. Leishmania (S.) tarentolae se vyvíjela ve všech třech zkoumaných druzích, typ vývoje byl peripylární. Kromě toho se parazité v hojném počtu vyskytovali v Malpigických trubicích, což je pro parazity rodu Leishmania unikátní lokalizace. Dosavadní poznatky o L. (S.) tarentolae jsme také shrnuli do přehledového článku popisujícího původ, životní cyklus a využití tohoto druhu sauroleishmanie. Dále jsme popsali vývoj dvou vybraných druhů sauroleishmanií, L. (S.) adleri a L. (S.) hoogstraali, v různých druzích flebotomů...
|
|
|
Sauroleishmania: jejich vývoj v přenašeči a v hostiteli
Tichá, Lucie ; Volf, Petr (vedoucí práce) ; Kodym, Petr (oponent)
Leishmanie podrodu Sauroleishmania jsou parazity plazů, nejčastěji ještěrů, a nejsou patogenní pro člověka. Proto jsou opomíjenou skupinou a jejich životní cyklus nebyl dosud zcela objasněn. Přenášejí se zřejmě pozřením nakaženého přenašeče, za kterého jsou zpravidla považováni flebotomové rodu Sergentomyia (Diptera: Psychodidae). Sauroleishmanie jsou tradičně řazeny do skupiny Hypopylaria a k jejich vývoji by mělo docházet pouze v zadní části trávicího traktu flebotomů. Cílem této práce je především shrnout dosavadní známé poznatky o podrodu Sauroleishmania a objasnit některé otázky týkající se vývoje sauroleishmanií v přenašeči a hostiteli. První část experimentů se zabývala vývojem čtyř druhů sauroleishmanií ve vybraných druzích flebotomů rodů Sergentomyia a Phlebotomus. Schopnost nakazit některé flebotomy rodu Phlebotomus a vyvíjet v nich pozdní infekce byla prokázána u dvou druhů, Leishmania (S.) adleri a L. (S.) hoogstraali. Leishmania (S.) adleri se ve flebotomech Se. schwetzi, P. papatasi a P. sergenti vyvíjela hypopylárně, zatímco u P. argentipes, P. orientalis a P. duboscqi docházelo k anteriorní migraci leishmanií v trávicím traktu přenašeče (peripylární způsob vývoje). Tento způsob byl zaznamenán také při vývoji Leishmania (S.) hoogstraali v P. argentipes a P. orientalis. U obou dvou...
|
|
|
Afričtí hlodavci jako rezervoároví hostitelé leishmanií.
Glanzová, Kristýna ; Sádlová, Jovana (vedoucí práce) ; Votýpka, Jan (oponent)
Leishmanie (Kinetoplastida: Trypanosomatidae) jsou prvoci příbuzní trypanosomám, kteří způsobují onemocnění zvané leishmanióza. Jejich životní cyklus se odehrává mezi savčím hostitelem a hmyzím přenašečem. Hlavními přenašeči jsou flebotomové (Diptera: Phlebotominae) vyskytující se hlavně v tropech, ale rozšíření některých druhů dosahuje až do mírného pásma. Jako rezervoároví hostitelé leishmanií velmi často fungují různé druhy hlodavců. Patří v endemických lokalitách mezi nejpočetnější savce a flebotomové s oblibou žijí přímo v jejich norách, kde se larvy živí trusem a jiným organickým odpadem. Tato práce shrnuje dostupnou literaturu o hlodavcích jako rezervoárových hostitelích šesti druhů pro člověka patogenních leishmanií, které se vyskytují na africkém kontinentu. Zatímco v případě L. major je považováno hned několik druhů afrických hlodavců za rezervoárové hostitele a u L. tropica je pravděpodobná rezervoárová role Ctenodactylus gundi, zachycené infekce hlodavců druhy L. aethiopica, L. infantum a L. donovani je nutno zatím považovat spíše za náhodné, roli hlodavců coby rezervoárů těchto druhů leishmanií nelze bez dalších studií uznat. U doposud nepojmenované Leishmania sp. z Ghany prozatím nejsou známi žádní rezervoároví hostitelé. Všechny prokázané druhy rezervoárových hostitelů v rámci afrických...
|
|
|
Určování zdrojů krve u flebotomů a dalších krevsajících členovců
Kykalová, Barbora ; Dvořák, Vít (vedoucí práce) ; Spitzová, Tatiana (oponent)
Z hlediska lidské a veterinární medicíny mají velký význam krevsající členovci, kteří se uplatňují při přenosu řady infekčních chorob. Identifikace krevních zdrojů významně napomáhá k lepšímu pochopení problematiky přenašeči šířených onemocnění a objasnění vztahu vektor - hostitel. Určení krevních zdrojů přináší epidemiologicky cenné informace o rezervoárových zvířatech a míře antropofilie studovaných členovců. Metody identifikace se vyvíjely v průběhu času od terénních pozorování, přes sérologické a DNA detekční metody až k proteinovým analýzám. Dnes jsou nejhojněji využívány DNA detekční metody, ale dochází k dalšímu zdokonalování stávajících a zavádění metod nových. Předložená bakalářská práce shrnuje a porovnává použité metody s primárním zaměřením na flebotomy, přenašeče leishmanióz. Klíčová slova: flebotomové, identifikace krevních zdrojů, krevsající členovci, analýza
|
host ::
RSS.